|
|
Právní a kriminalistické aspekty ohledání místa činu v trestním řízení
Kolářová, Kateřina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá právními a kriminalistickými aspekty ohledání místa činu v trestním řízení, jehož zakotvení se nachází v ustanovení § 113 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Ohledání místa činu je jedním ze základních procesních úkonů, který mnohdy přináší jediné informace o prověřované události. Současně poskytuje též klíčové důkazy vedoucí ve svém důsledku až k pravomocnému rozhodnutí ve věci. Na provádění ohledání místa činu jsou na orgány činné v trestním řízení kladeny vysoké nároky. Možné pochybení by tak mohlo vést až k neúčinnosti ohledání jako důkazu v trestním řízení, a to ať už v podobě relativní či absolutní neúčinnosti. Toto je umocněno i povahou ohledání místa činu jako neodkladného a neopakovatelného úkonu. Text práce sestává ze tří základních částí. V prvních kapitolách je obecně pojednáno o institutu ohledání místa činu, jeho základních charakteristikách a zásadách. Následuje stručné vymezení zakotvení v právním řádu a komparace ve vztahu k připravovanému znění nového trestního řádu. Obsahem dalších kapitol jsou kriminalisticko-taktické zásady uplatňované při faktickém provádění ohledání místa činu od neodkladných a bezpečnostních opatření až po hodnocení průběhu a výsledků ohledání. Na uvedené kapitoly navazuje problematika...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Hroníková, Hana ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Psychologické profilování patří mezi metody, jichž se používá během vyšetřování závažných trestných činů. Tato metoda byla vyvinuta ve Spojených státech amerických v 70.letech 20. století a je založena na výzkumu chování neznámého pachatele. Cílem mé práce je zjistit, jak psychologický profil může pomoci během vyšetřování. Mým předpokladem je, že psychologické profilování patří k vyšetřování závažných trestných činů a že může mnohdy přinést nový pohled na trestný čin a tak při objasňování trestné činnosti pomoci. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je úvodní a dělí se do dvou částí, z nichž první se zabývá historií psychologického profilování a zmiňuje známé případy, ve kterých se zpracovával psychologický profil. Druhá část se zabývá teoretickými aspekty psychologického profilování. Druhá kapitola pojednává o psychologickém profilování po praktické stránce. Dělí se do sedmi částí. Dočteme se zde, jak probíhá vytváření psychologického profilu, jaké jsou rozdíly mezi sériovým a masovým vrahem, jakými znalostmi a schopnostmi by měl disponovat odborník, jenž vytváří psychologický profil, jaké jsou limity u tvorby psychologického profilu, a jak se vytváří profil u vztahových a nevztahových deliktů. Třetí kapitola odhalí, jak úspěšné bylo profilování ve...
|
|
|
Ohledání místa činu
Chlustinová, Erika ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Ohledání místa činu je bezesporu jeden z nejdůležitějších úkonů trestního řízení, díky kterému lze získat ucelenou představu o tom, k jaké události vlastně ve skutečnosti došlo. K tomuto poznání nám pomáhají odrazy pachatelovy činnosti ve formě stop, které je třeba vyhledat a odborně zajistit. Postup na místě vyžaduje dokonalou organizaci vedoucím výjezdové skupiny, což klade vysoké nároky jak na odborné znalosti, tak praktické zkušenosti tohoto vedoucího a celé jeho skupiny. Úkol je to tedy opravdu nelehký a patří k těm nejsložitějším v celém trestním řízení, protože každé drobné zanedbání povinnosti či nevědomost mohou mít fatální následky. Tato práce srovnává odbornou literaturu určenou studentům právnických fakult, dále literaturu určenou pro studenty Policejní akademie České republiky, ale také poznatky získané z praktických příruček a závazných pokynů přímo pro příslušníky Policie České republiky. Autor se tak snaží vytvořit soubor, který bude jednotlivé prameny poznání nejen srovnávat, ale bude obsahovat i jejich hodnocení a dále také vlastní úvahy. Prověrkou pochopení tématu bude vlastní experiment, ve kterém autor diplomové práce uplatní získané poznatky a provede fiktivní ohledání místa činu. O ohledání sepíše protokol a sestaví náčrtek. V této práci autor používá metody popisné a...
|
|
|
Základní principy behaviorální analýzy
ROUČKOVÁ, Veronika
V rámci této práce je rešeršním způsobem zpracováno téma behaviorální analýzy. Jedná se o mladý vědní obor kriminalistiky, který se zabývá okolnostmi a zákonitostmi páchání trestných činů z pohledu lidského chování, neboli vzájemnou interakcí pachatele a oběti, znaky a rysy trestného činu, jako jsou např. místo, čas a typ oběti a další. Na základě těchto informací se vytváří předběžný psychologický profil neznámého pachatele, s popisem jeho pravděpodobného fyzického vzhledu a vlastností. Tento profil se může měnit v čase v závislosti na tom, jaké informace do něho vstupují. Postupy a metody behaviorální analýzy jsou založeny na poznatcích různých oborů, obecných i úzce specializovaných, např. kriminologie, kriminalistiky, psychologie osobnosti, psychopatologie, sociologie, klinické a sociální psychologie, poznatky právních disciplín a mnohých dalších. V první části práce je přiblížena historie oboru behaviorální analýzy, z čeho vychází a k čemu je tento obor využíván. Následně je nastíněna problematika oboru viktimologie a teorie o místě činu jako důležitých součástí tvorby psychologického profilu pachatele, způsoby jednání jednotlivých typů pachatelů a hlavní body, které profil pachatele obsahuje. Cílem práce je, s využitím dostupné odborné literatury, představit vědní obor behaviorální analýzy, jeho vývoj, základní poznatky a možnosti užití při řešení závažných trestných činů.
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Linek, Adam ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Resumé Práce pojednává o psychologickém profilování pachatele, což je metoda využívaná v oblasti závažné trestné činnosti. Byla vyvinuta ve Spojených státech amerických, konkrétně na půdě FBI, a spočívá ve vytvoření obrazu pravděpodobného neznámého pachatele. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní informace o tom, co vlastně profilování je a jakým způsobem funguje proces tvorby profilu. Celkově je práce členěna do pěti kapitol. První, úvodní kapitola, se člení do tří částí. V první nalezne čtenář informace o pojmu psychologického profilování, dozví se, jak je definováno a k čemu vlastně slouží. Druhá část obsahuje historický exkurz do počátků vývoje této metody, dále jsou obsaženy i informace o jejím rozvoji na území České republiky. Obsahem třetí části je selekce deliktů, pro něž je profilování vhodné, a naopak kdy se nehodí, tedy jaká je využitelnost profilování. Druhá kapitola se zaměřuje na samotnou tvorbu psychologického profilu, kdy nejprve pojednává o charakteristice místa činu, dále o obecné charakteristice pachatelů trestných činů a jejich typologii. V závěru druhé kapitoly se lze dočíst, jak finální profil vypadá a jaké informace obsahuje. Ve třetí kapitole se lze seznámit s nejznámějšími přístupy k profilování. Jako první je logicky zmíněn přístup FBI, tedy analýza místa činu, dále...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Barda, Michal ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Psychologické profilování pachatele V posledních desetiletích prochází mnoho oblastí lidské činnosti podstatnými změnami. Týká se to i trestné činnosti, což si žádá nalézání nových vyšetřovacích postupů a adaptaci těch, které již jsou běžně užívány. Jednou z perspektivních podpůrných metod je i psychologické profilování pachatele, multidisciplinární metoda, jež v moderní podobě vznikla v sedmdesátých letech v USA jako jedna z reakcí na stoupající počet zločinů bez předchozího existujícího vztahu oběti a pachatele. Tato metoda se neustále rozvíjí a v mnoha státech je v současné době standardní součástí palety vyšetřovacích postupů pro závažné trestné činy. Cílem předkládané práce je shrnout poznatky z oblasti psychologického profilování pachatele, demonstrovat jejich použití na modelových případech a konečně popsat současné použití psychologického profilování v ČR a navrhnout další možný rozvoj. Práce je, mimo úvodu a závěru, dělena do čtyř kapitol. První z nich se soustředí na samotný pojem psychologického profilování pachatele, jeho historii, základní přístupy k němu a na jeho využitelnost. Druhá mapuje, jaké poznatky může profilovač o činu i pachateli získat a jakým způsobem. Třetí část se zabývá tvorbou profilu v případech vražd, znásilnění a žhářství, zatímco kapitola poslední hodnotí...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Hroníková, Hana ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Psychologické profilování patří mezi metody, jichž se používá během vyšetřování závažných trestných činů. Tato metoda byla vyvinuta ve Spojených státech amerických v 70.letech 20. století a je založena na výzkumu chování neznámého pachatele. Cílem mé práce je zjistit, jak psychologický profil může pomoci během vyšetřování. Mým předpokladem je, že psychologické profilování patří k vyšetřování závažných trestných činů a že může mnohdy přinést nový pohled na trestný čin a tak při objasňování trestné činnosti pomoci. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je úvodní a dělí se do dvou částí, z nichž první se zabývá historií psychologického profilování a zmiňuje známé případy, ve kterých se zpracovával psychologický profil. Druhá část se zabývá teoretickými aspekty psychologického profilování. Druhá kapitola pojednává o psychologickém profilování po praktické stránce. Dělí se do sedmi částí. Dočteme se zde, jak probíhá vytváření psychologického profilu, jaké jsou rozdíly mezi sériovým a masovým vrahem, jakými znalostmi a schopnostmi by měl disponovat odborník, jenž vytváří psychologický profil, jaké jsou limity u tvorby psychologického profilu, a jak se vytváří profil u vztahových a nevztahových deliktů. Třetí kapitola odhalí, jak úspěšné bylo profilování ve...
|
host ::
RSS.